AROS na 68k Amize? Sen, či šílenství?

V poslední době se hlavně v souvislosti s NATami stále častěji mluví o AROSu 68k jako o vhodné alternativě pro dosavadní OS3.9, který už stejně většina z nás má pošpiněný Afa OSem (není myšleno ve zlém). Na UTube se to hemží videi, která si svou rychlostí nezadají s prvními verzemi UAE běžícími na 486DX2/66Mhz, tj. něco to dělá, ale s odezvou šneka. Je to však v reálu tak hrozné? A co se dá s AROSem na 68k Amize v současné chvíli dělat? To by nebyl Misťa, aby se tomu nekoukl na zoubek…

(stejně jako AROS má daleko ke své finální verzi, ani tento článek neaspiruje na podrobný popis, ale pouze komentuje, čeho se běžný uživatel dočká při pokusu pohrát si z buildem 11. 1. 2011 – asi jsem to měl napsat rovnou )

A začneme hezky popořádku. Protože si nechci hnedka prznit systém ve své A4000 a jsem relativně líný vytahovat další Amigy, přišel na řadu WinUAE. Pro začátek si řekněme, že rozbalení aktuálního buildu z 11. 1. dá WinRARu trochu zabrat. Nechtěl bych vidět, co to udělá na reálné Amize. Z 37MB se porodí cca 3600 souborů o celkové velikost 425MB (ztoho valnou část zabírá adresář Development <díky za upozornění od sindlarv), který zřejmě jen málokterý obyčejný smrtelník ocení). S jistotou tedy můžeme říct, že AROS rozhodně není žádný drobeček srovnatelný s OS3.1 na šesti disketách, ale po vymazání daného adresáře nám zůstane cca 29MB dat a to už je snesitelné. Délka dekomprese ale bude spíš chybou na straně WinRARu x64, který se při načítání obsahu archívu neskutečně flákal a vytížení 4 jader v danou chvíli nevylezlo ani nad 20%.

Ale popojedeme. Adresář s instalací AROSu jsem si hodil do adresáře „harddisks“ a jal se hledat tu zázračnou ROM, která nás osvobodí od nejrůznějších poplatků. Ta je rovnou megová, rozdělena do dvou částí. Jednu část načtete do klasického řádku pro ROM, druhou do EXT ROM. Opět se nikdo s optimalizací nepáral, což nejjednodušeji zjistíme pokusnou komprimací. Zatímco AROS ROMku ZIP smahne na 360Kb, tak ROM 3.1 z mé A3000 zabalí na 312Kb. Dalo by se tedy s jistotou říct, že při troše té snahy by se ROMka AROSu dala narvat do 512Kb švábu a následně dekomprimovat do FastRAM, kam si člověk většinou stejně ROMku mapuje.

Hodil jsem zkusmo boot bez čehokoliv a doznal drobného zklamání. Žádný pěkný obrázek motivující uživatele k vložení diskety se nekoná. Pouze strohý text „no bootable media found…“ (a to i přesto, že jsem vložil disketu s WB3.1). No kucí? Early Startup také moc nefunguje. Kromě „boot“ a „boot with no startup sequence“ si z nabízených položek nic nevyberete. Nu což, je čas zachovat se tak, jak autor 68k portu doufal a dát UAE cestu k harddisku.

Pro pořádek si ještě řekněme, že jsem AROSu dopřál nastavení klasické A1200 s 4MB Fast – nebudu ho přece moc rozmazlovat. Provedl jsem tedy reset a čekal, co bude dál. Po malé chvíli naběhla lišta „Workbench Screen“ v jakémsi divném ditheringu…a nic. No to není samo sebou, říkám si a hledám, kde autor nechal díru, kterou bych se mohl dostat systému na zoubek. K AROSu je přiložen i obraz diskety, tak jsem ho prubnul. Asi tři minuty se z ní něco zběsile načítalo (no na reálné Amize to Disk is not validated jistí a nakonec ani pod UAE nepřežila páté načtení, po kterém přestala bootovat). Opět jsem se dočkal onoho ichtylního kurzoru myši, za který by někdo potřeboval pořádně vytahat za uši a pár hlášek o tom, že se nedaří načíst kdejaké adresáře (ty už známe z oněch videí). A potom opět lišta WB a konečná… Tak takhle ne panáčku…

Zkusil jsem postupně přidávat velikost paměti a na zabijáckých 40MB Fast se AROS konečně alespoň trochu chytnul. Načetl se jakýsi Wanderer a já zřel necelých 2MB Fast k dispozici. No toto? Plocha WB papouškově žlutá a ikony jaksi nikde. Místo nich jen šedivé čtverce. Na druhý pokus, kdy jsem přišel na zajímavou spouštěcí sekvenci (nejdřív pojmenovat HDD jako DH0, nechat načíst obsah diskety, přejmenovat HDD na SYS a provést reset), se s 64MB Fast zobrazilo i jakési pozadí, avšak hodně rozsypané, kurzor myši nikde a ikony stále jako šedivé čtverce. Co to je za build, to ho snad nikdo netestoval?, napadalo mě…

No znáte to. Na manuály se člověk kouká prostě až  potom. Kamarád to sice takhle udělal u vasektomie a pak se hrozně divil, ale to už je život. V instrukcích se tedy píše, že máte nainstalovat WinUAE 2.3.0 a updatovat na 2.3.1 – toliko k mé archaické, ale doposud plně dostačující verzi 1.5.2. Vědom si toho, že každé nové verze WinUAE jsou vždy pomalejší bez podstatné změny, která by mi přinášela užitek, nepřepsal jsem si stávající a četl dál (pokud už WinUAE máte, stačí stáhnout jen ten poslední update obsahují kompletní EXE) . 64Mb Fast (já nastavil 68) a 16MB Ram pro RTG. No tak to bych stejně na ničem jiném, než na A4000 nespustil, napadlo mě a byl rád, že jsem netahal nic z mého dalšího arsenálu (ještě bych mohl použít A3000 po prohození Z3 RAM).

No wow, ono to naběhlo! Ale opět nějak…no… Kurzor už normální, ale ikony stále ve čtyřech barvách. I to množství paměti bylo přívětivější. 2MB a 62,9MB. Tak jsem si řekl, že 64MB Fast je asi zbytečných a zkusil 16MB. A hele, ono to naběhlo také! Tak to dáme ještě nastavení mé A3000. Čili 4MB RTG, 24MB Fast a 040ku. A ono nic. Na 040 to vyhodí „guru“ a s méně jak 8MB RTG RAM nenaběhne vůbec. Vzhledem k tomu, že si otevře obrazovku 640×480 v 256 barvách, je mi toto chování záhadou.

Aros build z ledna 2011

Spokojil jsem se tedy s tím, že budu trochu skákat, jak autor portu píská (přestože k chodu na klasické Amize to má daleko) a prozkoumám AROS trochu hlouběji. Po nakliknutí ikony harddisku se svižně zobrazilo okno (bodeď by ne, když to jede na čtyřech jádrech – zaklikněte Cycle Exact a budete se hodně divit) s úchylným pozadím a ikonami opět ve čtyřech barvách. Mé první kroky tedy logicky vedly do adresáře Prefs a spuštění Screenmode. Po nastavení 800×600 24bit systém vytuhnul – Asi to chce víc RAM, proběhlo mi hlavou a nastavil 128MB. Co se dělo potom, to nejlépe vystihne následující screenshot.

AROS 800x600, 24bit, 16MB RTG a 128MB Fast... Ach Bože...

To napovědělo ihned, že je tady stále něco hodně špatně. Nejenže se AROS při reálné rychlosti A1200 nehýbe (kdyby se alespoň plazil), ale ani na 6400+ v emulaci WinUAE s extrémním nextgen nastavením nepodává žádné zázračné výsledky.

Otevřeme okýnko a máme lidově "poprdeli". Těch pár ikon sežere mego a půl? No páni...

Vrátil jsem se tedy k doporučenému nastavení 64MB Fast RAM a proklikal se přes několik hlášení o tom, že Wanderer přestal pracovat. Nakonec si ale dal říct a naběhl. Volná RAM byla opět při smyslech, což je docela zvláštní (později jsem zjistil, že se mapuje správně 16MB a 64MB, ale ani jedno z těchto nastavení nenaběhne bez výtuhů Wanderera při bootu). Začalo tedy prozkoumávání systému na bližší bázi. Zvyklého Amigistu bude dost často obtěžovat fakt, že se zvolený adresář neotvírá v novém okně a tak se s „close gadgetem“ zavře prostě vše. Klikejte tedy na ikonku představující funkci zpět.

V adresáři Prefs najdete většinu toho, na co jste zvyklí z OS3.1. Moc si s ním ale nehrajte, respektive s programy v něm umístěnými. Hodně akcí vede totiž k nenávratnému vytuhnutí systému – a to i u jinak mírumilovného Locale. Pak tu máme adresář Tools. Mimo funkčního kalkulátoru a textového editoru tu jsou další programy. HDToolBox a InstallAROS jsou tabu. Stejně jako PCITool. Takže pak si můžete hrát s grabberem obrazovky, kouknout se na konfiguraci pokud máte zrak Flashe (jen to problikne) a spustit jakýsi Wimp, který slouží k omezené manipulaci s okny. No nuda… Jdeme dál. V Utilities najdete jen hodiny, installer (neměl jsem tu čest testovat, co umí), more (taky nefunguje), multiview a Snoopyho. Vzhledem k tomu, že systém padá častěji, než Kulínský na nezletilé dívky, ani ten Snoopy nepomůže k identifikaci problémů. Pak tu je adresář „tests“. Jen na oko vede k vytuhnutí systému. Je v něm totiž 103 skrytých souborů a než ty se nezobrazí (dokud tedy nedáte Show All), tak to nějakou chvíli trvá. Ze zbývajících, „zajímavých“, adresářů tu máme Demos… Ale ani ten není nijak úžasný a nečekejte nic jiného, než demostraci některých funkcí AROSu.

Zkrátka a jednoduše, AROS ve své 68k formě má k náhradě klasického AmigaOSu ještě hodně daleko. Asi stejně daleko, jako USA k tomu být členem Evropského společenství komustickosociálních států. Chtěl jsem pořídit i nějaké to video, ale víte jak jsem psal onu drobnost o pomalosti a zprzněnosti nových verzí WinUAE… Tak to nové mi nezobrazí mezi codecy nic jiného, než PCM pro audio a dementní pomalé kodeky Indeo pro video. Čili závěrem přináším alespoň ten nejzajímavější screenshot, který jsem udělal a kulervoucí zprávu: zkoušejte AROS na 68k jen na vlastní riziko!

Ale ikonky to má pěkné a hodiny také běží...