V poslední době se hlavně v souvislosti s NATami stále častěji mluví o AROSu 68k jako o vhodné alternativě pro dosavadní OS3.9, který už stejně většina z nás má pošpiněný Afa OSem (není myšleno ve zlém). Na UTube se to hemží videi, která si svou rychlostí nezadají s prvními verzemi UAE běžícími na 486DX2/66Mhz, tj. něco to dělá, ale s odezvou šneka. Je to však v reálu tak hrozné? A co se dá s AROSem na 68k Amize v současné chvíli dělat? To by nebyl Misťa, aby se tomu nekoukl na zoubek…
(stejně jako AROS má daleko ke své finální verzi, ani tento článek neaspiruje na podrobný popis, ale pouze komentuje, čeho se běžný uživatel dočká při pokusu pohrát si z buildem 11. 1. 2011 – asi jsem to měl napsat rovnou )
A začneme hezky popořádku. Protože si nechci hnedka prznit systém ve své A4000 a jsem relativně líný vytahovat další Amigy, přišel na řadu WinUAE. Pro začátek si řekněme, že rozbalení aktuálního buildu z 11. 1. dá WinRARu trochu zabrat. Nechtěl bych vidět, co to udělá na reálné Amize. Z 37MB se porodí cca 3600 souborů o celkové velikost 425MB (ztoho valnou část zabírá adresář Development <díky za upozornění od sindlarv), který zřejmě jen málokterý obyčejný smrtelník ocení). S jistotou tedy můžeme říct, že AROS rozhodně není žádný drobeček srovnatelný s OS3.1 na šesti disketách, ale po vymazání daného adresáře nám zůstane cca 29MB dat a to už je snesitelné. Délka dekomprese ale bude spíš chybou na straně WinRARu x64, který se při načítání obsahu archívu neskutečně flákal a vytížení 4 jader v danou chvíli nevylezlo ani nad 20%.
Ale popojedeme. Adresář s instalací AROSu jsem si hodil do adresáře „harddisks“ a jal se hledat tu zázračnou ROM, která nás osvobodí od nejrůznějších poplatků. Ta je rovnou megová, rozdělena do dvou částí. Jednu část načtete do klasického řádku pro ROM, druhou do EXT ROM. Opět se nikdo s optimalizací nepáral, což nejjednodušeji zjistíme pokusnou komprimací. Zatímco AROS ROMku ZIP smahne na 360Kb, tak ROM 3.1 z mé A3000 zabalí na 312Kb. Dalo by se tedy s jistotou říct, že při troše té snahy by se ROMka AROSu dala narvat do 512Kb švábu a následně dekomprimovat do FastRAM, kam si člověk většinou stejně ROMku mapuje.
Hodil jsem zkusmo boot bez čehokoliv a doznal drobného zklamání. Žádný pěkný obrázek motivující uživatele k vložení diskety se nekoná. Pouze strohý text „no bootable media found…“ (a to i přesto, že jsem vložil disketu s WB3.1). No kucí? Early Startup také moc nefunguje. Kromě „boot“ a „boot with no startup sequence“ si z nabízených položek nic nevyberete. Nu což, je čas zachovat se tak, jak autor 68k portu doufal a dát UAE cestu k harddisku.
Pro pořádek si ještě řekněme, že jsem AROSu dopřál nastavení klasické A1200 s 4MB Fast – nebudu ho přece moc rozmazlovat. Provedl jsem tedy reset a čekal, co bude dál. Po malé chvíli naběhla lišta „Workbench Screen“ v jakémsi divném ditheringu…a nic. No to není samo sebou, říkám si a hledám, kde autor nechal díru, kterou bych se mohl dostat systému na zoubek. K AROSu je přiložen i obraz diskety, tak jsem ho prubnul. Asi tři minuty se z ní něco zběsile načítalo (no na reálné Amize to Disk is not validated jistí a nakonec ani pod UAE nepřežila páté načtení, po kterém přestala bootovat). Opět jsem se dočkal onoho ichtylního kurzoru myši, za který by někdo potřeboval pořádně vytahat za uši a pár hlášek o tom, že se nedaří načíst kdejaké adresáře (ty už známe z oněch videí). A potom opět lišta WB a konečná… Tak takhle ne panáčku…
Zkusil jsem postupně přidávat velikost paměti a na zabijáckých 40MB Fast se AROS konečně alespoň trochu chytnul. Načetl se jakýsi Wanderer a já zřel necelých 2MB Fast k dispozici. No toto? Plocha WB papouškově žlutá a ikony jaksi nikde. Místo nich jen šedivé čtverce. Na druhý pokus, kdy jsem přišel na zajímavou spouštěcí sekvenci (nejdřív pojmenovat HDD jako DH0, nechat načíst obsah diskety, přejmenovat HDD na SYS a provést reset), se s 64MB Fast zobrazilo i jakési pozadí, avšak hodně rozsypané, kurzor myši nikde a ikony stále jako šedivé čtverce. Co to je za build, to ho snad nikdo netestoval?, napadalo mě…
No znáte to. Na manuály se člověk kouká prostě až potom. Kamarád to sice takhle udělal u vasektomie a pak se hrozně divil, ale to už je život. V instrukcích se tedy píše, že máte nainstalovat WinUAE 2.3.0 a updatovat na 2.3.1 – toliko k mé archaické, ale doposud plně dostačující verzi 1.5.2. Vědom si toho, že každé nové verze WinUAE jsou vždy pomalejší bez podstatné změny, která by mi přinášela užitek, nepřepsal jsem si stávající a četl dál (pokud už WinUAE máte, stačí stáhnout jen ten poslední update obsahují kompletní EXE) . 64Mb Fast (já nastavil 68) a 16MB Ram pro RTG. No tak to bych stejně na ničem jiném, než na A4000 nespustil, napadlo mě a byl rád, že jsem netahal nic z mého dalšího arsenálu (ještě bych mohl použít A3000 po prohození Z3 RAM).
No wow, ono to naběhlo! Ale opět nějak…no… Kurzor už normální, ale ikony stále ve čtyřech barvách. I to množství paměti bylo přívětivější. 2MB a 62,9MB. Tak jsem si řekl, že 64MB Fast je asi zbytečných a zkusil 16MB. A hele, ono to naběhlo také! Tak to dáme ještě nastavení mé A3000. Čili 4MB RTG, 24MB Fast a 040ku. A ono nic. Na 040 to vyhodí „guru“ a s méně jak 8MB RTG RAM nenaběhne vůbec. Vzhledem k tomu, že si otevře obrazovku 640×480 v 256 barvách, je mi toto chování záhadou.
Spokojil jsem se tedy s tím, že budu trochu skákat, jak autor portu píská (přestože k chodu na klasické Amize to má daleko) a prozkoumám AROS trochu hlouběji. Po nakliknutí ikony harddisku se svižně zobrazilo okno (bodeď by ne, když to jede na čtyřech jádrech – zaklikněte Cycle Exact a budete se hodně divit) s úchylným pozadím a ikonami opět ve čtyřech barvách. Mé první kroky tedy logicky vedly do adresáře Prefs a spuštění Screenmode. Po nastavení 800×600 24bit systém vytuhnul – Asi to chce víc RAM, proběhlo mi hlavou a nastavil 128MB. Co se dělo potom, to nejlépe vystihne následující screenshot.
To napovědělo ihned, že je tady stále něco hodně špatně. Nejenže se AROS při reálné rychlosti A1200 nehýbe (kdyby se alespoň plazil), ale ani na 6400+ v emulaci WinUAE s extrémním nextgen nastavením nepodává žádné zázračné výsledky.
Vrátil jsem se tedy k doporučenému nastavení 64MB Fast RAM a proklikal se přes několik hlášení o tom, že Wanderer přestal pracovat. Nakonec si ale dal říct a naběhl. Volná RAM byla opět při smyslech, což je docela zvláštní (později jsem zjistil, že se mapuje správně 16MB a 64MB, ale ani jedno z těchto nastavení nenaběhne bez výtuhů Wanderera při bootu). Začalo tedy prozkoumávání systému na bližší bázi. Zvyklého Amigistu bude dost často obtěžovat fakt, že se zvolený adresář neotvírá v novém okně a tak se s „close gadgetem“ zavře prostě vše. Klikejte tedy na ikonku představující funkci zpět.
V adresáři Prefs najdete většinu toho, na co jste zvyklí z OS3.1. Moc si s ním ale nehrajte, respektive s programy v něm umístěnými. Hodně akcí vede totiž k nenávratnému vytuhnutí systému – a to i u jinak mírumilovného Locale. Pak tu máme adresář Tools. Mimo funkčního kalkulátoru a textového editoru tu jsou další programy. HDToolBox a InstallAROS jsou tabu. Stejně jako PCITool. Takže pak si můžete hrát s grabberem obrazovky, kouknout se na konfiguraci pokud máte zrak Flashe (jen to problikne) a spustit jakýsi Wimp, který slouží k omezené manipulaci s okny. No nuda… Jdeme dál. V Utilities najdete jen hodiny, installer (neměl jsem tu čest testovat, co umí), more (taky nefunguje), multiview a Snoopyho. Vzhledem k tomu, že systém padá častěji, než Kulínský na nezletilé dívky, ani ten Snoopy nepomůže k identifikaci problémů. Pak tu je adresář „tests“. Jen na oko vede k vytuhnutí systému. Je v něm totiž 103 skrytých souborů a než ty se nezobrazí (dokud tedy nedáte Show All), tak to nějakou chvíli trvá. Ze zbývajících, „zajímavých“, adresářů tu máme Demos… Ale ani ten není nijak úžasný a nečekejte nic jiného, než demostraci některých funkcí AROSu.
Zkrátka a jednoduše, AROS ve své 68k formě má k náhradě klasického AmigaOSu ještě hodně daleko. Asi stejně daleko, jako USA k tomu být členem Evropského společenství komustickosociálních států. Chtěl jsem pořídit i nějaké to video, ale víte jak jsem psal onu drobnost o pomalosti a zprzněnosti nových verzí WinUAE… Tak to nové mi nezobrazí mezi codecy nic jiného, než PCM pro audio a dementní pomalé kodeky Indeo pro video. Čili závěrem přináším alespoň ten nejzajímavější screenshot, který jsem udělal a kulervoucí zprávu: zkoušejte AROS na 68k jen na vlastní riziko!
Tak je to přecijen jedna z prvních alfa verzí (asi) takže zázraky čekat nelze. Pravdou je, že co se týče rychlosti to bude asi relativně slabý (běh na reálné amize). Nicméně si myslím, že vývoj bude směřovat k vytvoření systému především pro Natami, podle známých specifikací 256MB chip / 256MB fast.
No jestli jsem dobře četl po netu, tak vývoj na 68k verzi AROSu probíhá přibližně rok. Je mi jasné, že jde prozatím o prvosní verze, nikolivěk finál – proto jsem psal, že k náhradě AmigaOS to má ještě daleko, ale čekal jsem přecijen asi trochu víc, než funkční hodiny a běh pouze na emulovaném 68020 procesoru (na reálném je to podle mě nespustitelné). Nicméně doufám, že se to časem hodně zlepší a nebudou takové Visty pro Natami (do které asi stejně hodně lidí nacpe klasickou ROMku s updaty).
Nazdárek, super článek, díky za postřehy!
Jen uvedu par veci na pravou miru:
- prace trvaji cca 4 mesice, jde o velice ranou alfa-verzi
- v emulatoru zacal AROS bootovat (z „diskety“) nekdy zacatkem prosince, na realne Amize kolem Silvestra (prozatim se tyka A1200 s ACA1230, resp. B1260 a zakladni A3000)
- AROS/68k zvyraznil jeden problem, ktery drive temer nikoho nepalil: mnozstvi zavislosti; napr. temer vsechny programy vcetne ekvivalentu Workbenche (=Wandereru) vyuzivaji MUI/Zune, ale tech veci vcetne ruznych nekompatibilit je vice
Beh AROSu na 68k se bude asi jeste dlouho resit, ale je treba si uvedomit jednu zasadni vec. Primarnim cilem teto faze je funkcni ROM, tj. umoznit komukoli zdarma provozovat emulator. Tedy spustit (napr.) WinUAE, nastavit (volne dostupne) rom, image hry nebo treba OS a hyje, jedem. V zasade tedy nejde (ted) o system AROS, ten prijde na radu pozdeji, ale napr. zda se s novou rom da hrat Cannon Fodder nebo nabootovat WB1.3 ci 3.1.
PS. Velikost samotneho systemu je cca 26MB, zbytek je SDK (adresar Development)
@sindlarv: Ahoj a moc díky za vyčerpávající info!
Zdar, díky za připomínky. Ohledně prací jsem nabyl dojmu dle příspěvků po netu, že probíhají již daleko déle. Bohužel image pro reálnou Amigu jsem nenašel, asi bych pak zkusil na A3000. Takhle opravdu mohu jen konstatovat, že pod emulátorem se mi to podařilo rozeběhnout na 68020 a se sežráním kopletního výkou PC se to nějak hýbalo.
S tím adresářem development máš pravdu – vůbec jsem si ho nevšiml.
Image pro realnou Amigu jeste neni k dispozici. Dokonceni bounty (KS ROM Replacement, faze 2) je oficialne stanoveno na konec brezna, treba mit trpelivost Ono ani v emulatoru vse nefunguje dobre a to je urcite radove jednodussi odladovat v nem nez na skutecnem hw. Nastesti ale nezustane jen u emulatoru a pokud aktualni vyvoj dobre chapu, min. pozadavkem (pro AROS) bude 1 MB FAST. Coz znamena, ze nejspis zaroven vznikne odlehcena (nebo uplne nova) verze Wandereru. Nerozumim ovsem tomu, jak hodlaji resit (napr.) neexistenci gadtools.library v systemech < 2.0. Nemaje nikdy A500 vlastne ani nevim, jak se tehdy psalo gui…
sindlarv:
já třeba programoval 100% v assembleru (A500, později A1200) a volaly se funkce z intuition.library a graphics.library, podle toho i ty okna a tlačítka vypadaly občas jsem použil arp.library nebo req.library pro vstup nějakých souborů… Udělal jsem i jedno Demo pomoci přímého programování blitteru a copperu (A500 tuším), to byl nářez
Ty jo? Pan MaSo je programátor, jo? (nebrat ironicky) Takových je dneska už jako šafránu. Kdybych po tobě chtěl takovou jednu drobnost naprogramovat, co by to koštovalo, pokud se tedy na to ještě cítíš?
dneska už vůbec, jsem totálně out, zdrojáky, co jsem měl, jsou taky někde v háji Musel bych se tomu nějaký ten čas věnovat, abych si to po těch LETECH oživil… A jen tak mimo; o co by šlo?
dneska se spíše hrabu na Linuxu v BASHi a občas něco kousnu pár řádku v C (ne C++), ale to jen třeba ovládání paralelního portu a tak
Prosimtě jako nic konkrétního. Ptal jsem se trochu obecně Nicméně EXA má v merku jedno velice hezké vylepšení pro A500/A500+ a tam bude pro některé drobnosti nutné napsat drivery. Čili programátor je velice žádaný a s nějakou investicí se samozřejmě také počítá, aby vše dospělo do zdárného konce.
drivery jsem nikdy neřešil, tedy struktura souborů .device je mi absolutně neznámá, jen jsem kdysi začal trošku řešit .library, ale to bylo jen tak okrajově. Člověk toho měl v hlavě tak moc, co by chtěl udělat, tak jsem přebíhal z jednoho rozdělaného k druhému, což není zrovna ideální
MaSo: Takze se vse kreslilo vlastnimi silami. Vidim, ze jsem o nic neprisel Na arp i req.library si pamatuju i pod 2.x, ale tam uz s novou dos a asl.library asi nemely co nabidnout. Kazdopadne aspon requestery req.library vypadaji velmi obludne, do systemu padnou jak pest na oko )
Ahoj, pěkný článek, až budeš mít čas a chut, tak se ozvi
koč.
Holka! Na webu o Amize! Jdeme otevřít šáňo ))
Dík, ozvu se.
Hehe, internet má to kouzlo, že dokáže pobláznit starý pardály. A třeba to ani holka nebyla. Třeba to byl zpocenej starej chlap. ((:
Hele Pane Mistic, Ty úplně zapomínáš na Myšku,mám nyní na mysli Moji Polovičku,také tady pošilhává po Amigách !
2 Flashback: ale kdepak, tohle je holka… (kdysi ověřeno )
2 EXA: Ale kdepak, nezapoměl To byla jen humorná vsuvka.
MisticJoe: kdysi ověřeno – to zní docela tajemně (:
v mé mysli se rozproudil tok myšlenek a na tváři se objevil nepatrný úsměv…
Na co ty hnedka nemyslíš Neříkám, že nejsi daleko od pravdy