Ať se na to dívám z jekékoliv stránky, CDTV bylo vždy symbolem modly, na kterou jsem
Takhle CDTV promovala v dobových magazínech.
nikdy nedosáhl a nikdy jí neměl.
A čím bylo CDTV tak výjimečné? Úplně vším! Opravdu, nepřeháním! Počítač (konzole) byl koncipován do úhledného černého designu ve stylu slim desktopu s matrix displayem. Samozřejmostí byla CD-ROM (no samozřejmostí… v roce 1990 99% z Vás nemělo ponětí, co to vlastně je a škádlili jste kazeťák u svého ZX Spectra), dálkové ovládání (to sloužilo zároveň jako joypad) a pokud jste si koupili tzv. Special bundle, pak jste obdrželi i bezdrátovou myš a klávesnici (pořád se bavíme o roce 1990, nezapomínejte). K dispozici byly i specální černé monitory, takže jste si nakonec mohli zkompletovat opravdový skvost!
Na různá rozšíření jste se samozřejmě mohli vykašlat – v tom případě jste měli k dispozici pouze samotný počítač a dálkové ovládání – čili standardní konzolu. Ale i ta toho uměla hodně. Heslem Commodore bylo ukázat lidem, že počítač není určen pouze do pokojíku, ale také do obýváku jako multimediální centrum (tj. něco, o co se nyní pokouší Mrkvo$oft se svým Woknowz Vista) – CDTV tedy neumožňovalo hrát pouze hry, ale také přehrávat hudební CD, VCD (s přídavným modulem) a PhotoCD.
Pohled dovnitř CDTV.
Ale vraťme se ke koncepci, která se blíží počítači, tj. s klávesnici, myší a floppy. Nabízelo CDTV v tomto segmentu něco jiného, než Amiga 500? Teď samozřejmě neberme v potaz design, frajeřinu s CD-ROM a nějaké drobnosti navíc. Bohužel nenabízelo. Uvnitř se opravdu skrývala pouze A500 s 1MB Chip RAM, přídavnou ROM a čipem na obshluhu CD-ROM (jeho zajímavostí je to, že dokáže obloužit jakoukoliv IDE… nicméně díky omezenému výkonu využijete efektivně max. 8mi rychlostní). Proč se na to ptám? No… Skočím teď ke konzolím – nabízelo tam CDTV něco nového? Samozřejmě! Hardware a možnosti… Software ovšem všehovšudy skoro žádný (pár her speciálně udělaných pro CDTV, jedna encyklopedie – zbytek pouhé konverze her z ECS Amig… no konverze – hry překopírované z disket na CD…). To byl asi ten největší zádrhel – konzole je určena hráčům a bez kvalitních her neměli důvod opouštět svá zastaralá Nintenda a podobné shity. Už víte na co narážím? CDTV nemělo přes svůj revoluční koncept mnoho šancí na úspěch díky marketingu Commodore.
Kelly Sumner později řekl:
„Všechno bylo špatně. Špatná cena, špatná specifikace, žádná podpora. CDTV vyšlo s Workbenchem 1.3, ovšem v té době už byl venku Workbench 2.04, čili operační systém byl takříkajíc zastaralý. Také se mohlo přidat víc paměti a floppy mohla být vestavěná.“
Softwarová výbava do začátku 
Mě nezbývá, než dát panu Sumnerovi za pravdu. CDTV by tak neaspirovala na konzolu bez her, ale na plnohodnotný nový počítač, ne jen poupravenou A500. A ještě něco bylo špatně – paradoxně jméno. CDTV totiž zpočátku nikomu nic neříkalo, proto se Commodore při premiéře v německu rozhodl, že bude přejmenováno na Amiga CDTV.
Commodore se snažil vlastně posléze zachránit co se dalo. Začaly práce na CDTV-II (nebo také CDTV-CR) s vestavěnou floppy, IDE řadičem, místo matrix displaye byl LCD, ROM byla 2.05 a RAM 2MB. Několik prototypů existuje dodnes, ale v prodeji nikdy nebyla. Začalo se totiž pracovat na Amiga CD32.
Výrobce: Commodore Amiga
Procesor: Motorola 68000/7,14Mhz
MMU: žádný
FPU: žádný
RAM: 1MB Chip
Kickstart: 1.3
ROM: 256K + 256K CDTV extended ROM
Chipset: ECS
Módy: 320×256 – 1280×512 (4096 barev pro Low-res, 16 barev Hi-res, 4 barvy SuperHi-res)
Rozšiřující sloty: 1x diagnostický slot, 1x DMA rozšiřující slot, 1x memory card, 1x FMV slot
HDD kontroler: žádný, pouze řadič pro CD-ROM
FDD: externí 880K
CD-ROM: singlespeed
Display: matrix – pouze na krátké informace
Zvuk: 4 kanály, 8-bit
Porty: serial, parallel, RGB, SVideo, RF, myš (ne standarní Amiga, PS/2), FDD, audio, MIDI In/Out, klávesnice
Speciálně: IR přijímač
Baterií zálohované hodiny: ne
Zajimavosti: existuje i bájný jednorožec – bílá Amiga CDTV s několika funkcemi navíc!
Zapálený AmigaFanatik, občasný tvůrce her a oddaný vůdce pana Zkázy! 
