CD32 – poslední pokus o konzoli

Dneska se podíváme na poslední pokus Commodore dobýt s Amigou svět konzolí. Po debaklu s CDTV by se jeden zprvu mohl divit, co je k tomu nápadu vůbec vedlo. Možná si řekli, že tentokrát nepodcení marketing – respektive se zařekli, že ho nepodcení. Dopadlo to, jak už to u Commodore bývá, trochu jinak. Jako základ konceptu posloužila A1200. Tu se něco přidalo, tu zase ubralo.

Psal se rok 1993 a trh ještě zcela nebyl připraven na boom konzolí. Navíc rozhodně ne takových, které by přinášely to samé, co dobové domácí počítače. Pro mnohé uživatele pohodlnost ještě nebyla synonymem kvalitní práce s výpočetní technikou a ani Microsoft by tehdá neuspěl, kdyby vydal Xbox090 s 486kou na 66Mhz, VGA výstupem a double-speed mechanikou. To ovšem nikdo dopředu nevěděl, i když předvídat se to dalo. V době, kdy Nintendo chrlilo jeden propadák za druhým a ani Atari s Jaguárem se nevzneslo na výše finančního nebe, mohli být kucí v Commodore trochu prozřetelnější.

První šlápnutí do, nebál bych se říct až hrošího, trusu proběhlo v makovicích marketingových poradců ve chvíli, kdy se opět pokusili zaměřit na koncept vydávání speciálních edicí starých her. Mnohdy se k takové hře přihodilo jen animované intro, sem tam mluvené slovo a tím to haslo. Tedy přesně jeden z problémů, který potopil i CDTV. CD32 obsahovala oproti klasické A1200 jedno nezanedbatelné vylepšení – Akiko chip, který měl za úkol mimo jiné i akcelerovat 3D grafiku – přesněji řečeno měl se starat o převod „chunky2planar“, což je operace nedílně související s hraním 3D her na Amize (nechme stranou úvahy do jaké míry toho byl schopný). A jak se k němu tvůrci a potažmo tím pádem i developeři postavili? Celkem macešsky. Počítejte se mnou – po dobu aktivního prodeje CD32 vnikly tyto hry využívající tohoto chipu: Wing Commander, Alien Breed a… Nic! Otázkou je proč? Kdybych já postavil konzoli, která bude přinášet nějakou výhodu oproti A1200, která by vykryla nedostatek v podobě chybějící myši, klávesnice a FDD mechaniky, snažil bych se jí využít co nejvíce. Ne jen dvěma tituly.

CD32 Full Motion Video modul

Samozřejmě, postupem času a hlavně v dobách, kdy se CD32 už oficiálně nenabízela, vznikly nějaké ty další hry. Například Gloom SE nebo C2P rutina pro port Dooma. Především druhé jmenované nám dává trochu nahlédnout do samotného výkonu tohoto chipu a to díky benchmarku. Dozvíme se tak, že CD32 (samozřejmě rozšířená o Fast RAM, neb na 2MB Chip port Dooma nespustíte) přináší při využití Akiko na C2P konverzi zhruba 50% výkonostní nárust oproti stejně nakonfigurované A1200. Ano, je to 3,6 vs 5,8FPS, obé to jsou hodnoty, na kterých je tato hra nehratelná, což ovšem neznamená, že Akiko nemohlo výrazně pomoci při méně náročných 3D hrách…

Alespoň v začátcích, protože pak vtrhla na trh Sony se svým Playstationem a nebylo o čem debatovat. Přesto i po krachu Commodore, vzniklo několik rozšíření, které měly nebohým uživatelům CD32 trochu pomoci v jejich trpkém životě. Například modul SX32 od firmy DCE dovoloval konzoli proměnit v plnohodnotný počítač, případně fungoval i jako turbokarta (odvislé od revize mudulu – až MC68030/50Mhz).

Zajímavostí je, že kusy, které se neprodaly, přijala filipínská vláda jako protihodnotu za pronájem továrny, neb Commodore neměl jak jinak zaplatit. Co s nimi ovšem dělal tamnější goverment poté, to ví snad jen Filipínci sami.

SX32 modul

Výrobce: Commodore Amiga (září 1993 – konec roku 1994)
Procesor: Motorola MC68EC020/14Mhz
MMU: žádný (s turbokartou ano)
FPU: žádný (s turbokartou ano)
RAM: 2MB Chip
Kickstart: 3.1 upravený pro potřeby konzole
ROM: 1MB 16 bit
Chipset: AGA + Akiko
Rozšiřující sloty: 1 x 128pin slot
HDD kontroler: žádný, o CD-ROM se stará Akiko
CD-ROM: double speed
Grafické módy – 320×256 – 1280×512 (až 262000 barev)
Zvuk: 4 kanály, 22,5khz/8bit + hudba z CD
Porty: mini S-Video, RF, RCA kompozitní, 2 audio, 2x myš/joypad, 3,5 jack, AUX
Baterií zálohované hodiny: ne
Zajimavosti: 3D chip pro Chunky2Planar